Olomoucká škola astrologie
 
O nás
Novinky
Kurzy
Astrologické a psychologické poradenství
Písemné vypracování horoskopu
Zajímavosti
Naše knihy
Astrologicný program Johannes
Ukázky z knih a kurzů
Ke stažení
Spřízněné stránky
Kontakt
Ida a Zdeněk Myslikovjanovi

Ida a Zdeněk Myslikovjanovi

tel.: 608 426 823
tel.: 608 230 237

O nevěře trochu jinak



O nevěře trochu jinak

Ida Myslikovjanová




Ukázka z knihy:

Od manželky k milence a zpět

   Situace, kdy se z manžela stává cestovatel pendlující od jedné ženy ke druhé, rozhodně nejsou výjimečné a hlavně jsou nesmírně náročné pro všechny strany.

MARIE

   Za ty roky, co jsme spolu, můj muž vybudoval dobře prosperující firmu, takže se nám daří. Ludvík se vždycky staral především o pracovní věci, já zase o domácnost a o rodinu, které jsem věnovala téměř všechen čas. Ani do zaměstnání jsem nechodila, aby všechno bezvadně klapalo. Mohla jsem si to dovolit, peníze nám opravdu nechyběly. Jenže teď, když děti vylétly z hnízda a když bychom si konečně mohli užívat jeden druhého, se Ludvík doslova zbláznil. Našel si ženskou o patnáct let mladší, než je on sám. Asi má pocit, že si doteď nic neužil, a bojí se, aby mu ten vlak už jednou provždy neujel. Ale rozvádět se nemíní, alespoň tak mi to neustále tvrdí. Prý se ke mně chce zase vrátit, jenom nedokáže říct kdy.
   Tedy abych to upřesnila. Koupil byt, do kterého si milenku nastěhoval, a tam za ní pravidelně dochází. Jednou je tam týden, jindy dva dny, pak se zas objeví doma, pár dní pobyde, a když si začínám myslet, že se konečně blýská na lepší časy a že to třeba mezi nimi skončilo, už je zase nastěhovaný u ní. A takhle to trvá už osm měsíců. Před půlrokem sliboval, že s ní stráví poslední dovolenou v Egyptě, a pak se už definitivně vrátí domů. Ty dva týdny, co spolu byli pryč, jsem přečkala na prášcích. Z dovolené mi Ludvík přivezl zlatý řetízek a slib, že spolu strávíme týden na Mallorce. Vkládala jsem do toho všechny své naděje, byla jsem ochotná mu odpustit, jen aby to peklo už skončilo. A koneckonců, co mi vlastně zbývalo? Pár let do důchodu, naděje, že by mě někdo zaměstnal, skoro nulová, společný dům, na němž jsem se za ty roky pěkně nadřela, a samozřejmě jsou tu také děti, i když jsou dospělé a mají své vlastní rodiny.
   Vypadalo to, že si dovolenou docela užijeme, žádná romantika to sice nebyla, ale říkala jsem si, že nemohu chtít všechno. Koneckonců v našem věku… Jenže v půlce týdne začal být Ludvík nervózní a nebyla s ním řeč. Do toho mu pořád pípaly esemesky a každou chvíli odbíhal telefonovat. Po návratu domů ani nestačil vybalit kufr a už utíkal k ní. Kdyby dům vyhořel, bylo by mu to jedno. Viagru bere ve velkém a ve svých šedesáti letech se chová jako blázen. Když jsem mu řekla, ať se radši odstěhuje úplně, že takhle nejsem schopna fungovat, mluví o tom, že potřebuje čas. Říká, že já mám všechno a ona nemá nic, že ani nemá kam jít. On si snad myslí, že tu ženskou budu litovat, když se mi snaží ukrást manžela!
   Nechci se rozvádět, proto jsem mu dala prostor, aby si to všechno v klidu uspořádal a promyslel. Myslela jsem, že když nebudu tlačit na pilu, spíš se ke mně vrátí, ale teď už o tom začínám pochybovat. Je to pořád dokola. Stanoví nějaký termín, kdy to definitivně skončí, ale pak se to zase zvrtne, něco si vymyslí, a tak se to stále mění. Já se mu vždycky otevřu, protože chci, aby se cítil doma dobře, ale pak je to všechno jinak a mě to strašně bolí. Zhubla jsem deset kilo a nevím, kolik toho ještě vydržím. Začínám mít podezření, že se mu nechce nic řešit a že mě takhle zneužívat může donekonečna.


Co poradit?
   Situace, kdy se muž zabydlel ve své nové roli a dlouhodobě odmítá udělat definitivní krok k řešení své nevěry, může velmi vyhovovat právě jemu, zatímco pro obě ženy – manželku i milenku – bývá daný stav zcela patový.

Koho manžel skutečně chce?
   Mnoha mužům zcela vědomě vyhovuje držet si manželku i milenku současně, protože je těší zvýšený zájem na dvou frontách. Zejména se to projevuje u zakomplexovaných jedinců, kteří si tímto způsobem chtějí vylepšit pošramocené sebevědomí. Čím vehementněji se o něj obě ženy přetahují a snaží se ho získat pro sebe, tím ego takového záletníka narůstá do větších rozměrů. V pozici manželky je proto lepší se stáhnout a nebojovat, pokud je toho schopná. Je zde sice riziko, že toho milenka využije a podaří se jí přetáhnout muže na svou stranu, na druhé straně není procento těch, kteří se právě po nátlaku milenky vrátili k rodinnému krbu, zanedbatelné.
   V mnoha případech se opravdu doporučuje dát podvádějícímu partnerovi nějaký čas, aby se ve svých citech zorientoval a aby si uvědomil, co a koho vlastně chce. Ale tento časový limit by neměl trvat nekonečně dlouho, naopak by měl být stanoven pevný termín definitivního rozhodnutí, který by také samozřejmě měl být dodržen. V opačném případě se totiž klidně může stát, že nevěrný manžel stráví na cestách mezi manželkou a milenkou dalších deset let.

Jaká přijmout opatření?
   Situace Marie je ztížena jejím věkem i faktem, že by jen sotva našla zaměstnání. Ani nový vztah se v pokročilejším věku nenavazuje snadno, takže i strach ze samoty může hrát významnou roli. Marie může mít pocit, že je na manželovi závislá nejen citově, ale také ekonomicky. I to mohou být důvody, proč je ochotná nechat se stále tlačit do kouta a podvolovat se jeho nepříliš férovým podmínkám. Pokud svému muži dala šanci vrátit se a on nesplnil jejich dohodu, neměla by v zájmu zachování své sebeúcty v tomto trendu pokračovat. Měla by dát najevo, že nebude manželovi k dispozici, kdykoliv se jemu zachce vrátit na pár dní domů a chovat se, jako by se vlastně nic nedělo. Možná ho tak opravdu ztratí, pokud o ni skutečně nestojí, ale možná tím konečně získá šanci dostat ho nastálo zpět. Ani jemu totiž nebude lhostejné, že děti se s největší pravděpodobností postaví na matčinu stranu a na něj by pohlížely s despektem. V každém případě by to však měla být ona, a nikoliv manžel, kdo stanoví pevná pravidla a bude trvat na jejich dodržení. Takový mezistav, kdy žena neví, jak se manžel zachová a jak dlouho taková situace bude trvat, je totiž obrovskou zátěží na psychiku, která velmi často vyústí ve zdravotní problémy.
   Marie se dokonce nemusí ani bát ekonomické nejistoty. Pokud je manžel prosperujícím podnikatelem, má jeho žena v případě rozvodu právo na polovinu veškerého majetku. Někdy i hrozba dělení společného majetku může být argumentem, na který nevěrný manžel slyší. Otázkou zůstává, nakolik je záviděníhodná role ženy, s níž manžel zůstal jen proto, aby nepřišel o dům či firmu.

Jaké jsou vyhlídky stárnoucího muže?
   Muž v letech si často myslí, že ještě musí od života urvat, co se dá, nebo si chce jen vyzkoušet něco, co si nikdy nedovolil. I když má pocit, že vedle mladší partnerky přelstil osud o několik let, je jen otázkou času, než se začne ozývat únava a stres. Obvykle po nějaké době, kdy se cítí jako král, přestává stačit tempu, které nasadil na začátku vztahu, kdy byl i bez jakýchkoliv podpůrných prostředků na potenci schopen fungovat celou noc. I fascinace mladou milenkou začne pomalu vyprchávat a na její místo nastupuje vyčerpání a obavy ze sexuálního selhání. Mnohý muž pak nostalgicky vzpomíná na poklidné večery, které se mu dříve zdály nekonečně nudné, ale které by teď docela přivítal, aby si mohl trochu vydechnout. Bohužel, často k tomuto náhledu dochází, teprve když už manželka ztratí veškerou trpělivost a svého záletného manžela odmítá vzít na milost. Ženy sice dokážou nevěru odpustit snáz než muži, ale doba, po kterou se manžel není schopen rozhodnout mezi manželkou a milenkou, nesmí být neúnosně dlouhá. Často totiž taková žena zjistí, že život bez mrzoutského a navíc nevěrného manžela má i svá nesporná pozitiva, o něž by byla škoda přijít.
   Každý muž, který se ocitl v podobné pozici jako Ludvík, by si měl s chladnou hlavou představit průběh následujících let, které mu zbývají do konce života. Jak by takový scénář, v němž obvykle nebývá nouze o nemoci, těžkosti a komplikace, vypadal vedle manželky, s níž strávil valnou část svého života a která by mu s největší pravděpodobností byla ve stáří oporou, a jak by naopak vypadal vedle mladší milenky, která si ještě bude chtít užívat života po všech stránkách. Samozřejmě, ani podobné situace nelze zevšeobecnit, protože i zde existují výjimky, které budou potvrzovat pravidlo. Vždy totiž záleží i na tom, jaké bylo manželství, z něhož jeden z partnerů mohl odejít. A to, o čem si jedna strana může myslet, že bylo pohodové a funkční, může protistrana vnímat zcela opačně. Nicméně, na radikální životní změny obvykle bývá ve stáří už trochu pozdě a takové změny zpravidla nebývají nikomu ze zúčastněných ku prospěchu.

Copyright © 2008 Michal Hanusek