Astropsychologie a rodina

                                                                                                                     Jiří Žáček

   Rodič, patřící do této kategorie, má své děti opravdu rád, obvykle se o ně stará velmi příkladně, za své potomky by dýchal, pomáhá jim, kde může, má pocit, že je povinen řešit jejich problémy, obětuje se pro ně v nejvyšší možné míře, cítí se nejlépe, když může svým dětem něco dávat nebo jim usnadňovat cestu životem, zahrnuje je nejen city, ale i věcmi, žije životem svých dětí a vlastní potřeby odsouvá. Obvykle nemá ani své vlastní zájmy, ani své přátele. Naopak chce, aby se dospělý syn či dcera stali jeho nejlepšími kamarády, nebo si udělá koníčka z výchovy svého potomka. Problém je ovšem v tom, že svou péči nezdravě přehání. Tím ovšem své děti rozmazluje a nedovolí jim dospět.
   Jaké tedy je v dospělosti dítě příliš pečujících rodičů a jaké jsou jeho vztahy k druhým lidem?
   Takový člověk může mít nerealistická očekávání od druhých lidí, protože předpokládá, že všichni se přetrhnou, aby se o něj mohli starat, jako to kdysi dělali jeho rodiče. Pravděpodobně nebude umět zvládat zátěžové situace, protože je nikdy jako dítě nemusel řešit. Nebude umět přijmout zodpovědnost, protože z něj byly v dětství všechny povinnosti sejmuty. Takové dítě nakonec může být trvale nespokojené se svým životem, protože realita, se kterou se setkává v dospělosti, se výrazně liší od skleníkového prostředí v jeho původní rodině. Čeká, že se konečně stane něco, co ho udělá šťastným. Prostě čeho je moc, toho je příliš, takže je zřejmé, že takový nadměrně pečující rodič opravdu prokazuje svému dítěti medvědí službu, když se snaží všestranně mu pomáhat.
   Jakými problémy prochází člověk, který je i v dospělosti držen ve jménu lásky jako rukojmí rodiče, uvidíme na následujících příbězích. Pokud se však chce dospělé dítě vymanit z vlivu svého obětujícího se rodiče, je najednou vnímáno jako někdo, kdo chce rodiči ublížit. To, co na první pohled vypadá velmi lákavě (láska, péče a nikdy nekončící pomoc), se na druhý pohled může jevit jako bludiště, ze kterého nevede cesta ke svobodě.
   Mnohem snadněji se totiž člověk vymaňuje z vlivu rodiče nepřejícího, ubližujícího nebo rodiče, ze kterého máme strach. Příliš pečující rodič omotává a svazuje dítě pavučinou svých zásluh a obětí, proti kterým se pak jakákoliv vzpoura nebo snaha o útěk jeví jako naprostý nevděk. Dospělé dítě se tak často neodváží dát najevo, že ho nadměrná rodičovská láska a péče obtěžuje, ale uvnitř něho to může bublat jako v tlakovém hrnci. Když si ovšem nedovolí dát najevo své emoce a potlačí je, ty se dříve či později projeví v psychosomatických potížích. Člověk se pak může dostat do bezvýchodné situace, kdy kolísá mezi pocity lásky a vděčnosti, ale i povinnosti, viny, nebo dokonce i znechucení vůči vlastnímu rodiči.
   Je téměř tragické, že takováto vazba bývá často přerušena teprve úmrtím rodiče, které ovšem přichází obvykle v době, kdy potomek má už zaděláno na vážné psychické problémy nebo problémy ve svém partnerském životě. V některých případech se však z problémů, které mu příliš pečující rodič nechtěně způsobil, nedostane ani po jeho smrti.
   Z astrologického pohledu má nejblíže k příliš pečujícím rodičům znamení Raka, znamení Panny a znamení Ryb.
   Představitelé těchto tří znamení bývají příliš úzkostní a mají neustále obavy, že by se dětem mohlo něco přihodit (zvláště některé Panny se nepřetržitě strachují o zdraví svého dítěte). Raci jsou schopni zahrnout své děti opičí láskou, která dusí, a Ryby, které se dokážou na své děti úplně pověsit, umí mistrně přes pocity viny manipulovat a citově vydírat.
   To samozřejmě neznamená, že by jiná znamení neměla tendence o své děti pečovat přespříliš. Znovu musím říct, že v úvahu je třeba vzít celý horoskop, ale pokud bychom vyšli jen ze základního dělení zvěrokruhu, tato znamení by nejspíš s přehledem zvítězila.
   Co se týká dětí, které jsou nejsnáze zmanipulovatelné a nejhůř se dokážou vymanit z péče takového rodiče, jsou to opět ve větší míře vodní znamení. O Racích, kteří bývají nejvíc závislí na své původní rodině a některém z rodičů, se píše téměř v každé astrologické příručce. V těsném závěsu za nimi by mohly být Ryby, které se snadno přizpůsobí a které se často nechají nastrkat do závislé role nebo do role oběti. Ale i Panny se nechávají zotročit, přebírají na sebe spoustu povinností a starostí, k nimž v pozdějším věku může přibýt i péče o některého z rodičů.
   Je zřejmé, že s větší pravděpodobností je zaděláno na problémy v rodinách neúplných nebo dobře nefungujících, jak si ukážeme na celé řadě příběhů a jak jsme koneckonců už několikrát viděli.

   Když jsem zjistila, že se máma bojí, abych jí neutekla k otci, naučila jsem se toho využívat. Ale stejně by mě otec natrvalo nechtěl. Radši mi kupoval věci, které jsem dohromady ani nepotřebovala. Asi si tím chlácholil svědomí, že kvůli té druhé ženské rozbil rodinu. A máma ze strachu, aby nezůstala pozadu, mě taky „uplácela“. Jenže k čemu mi to vlastně bylo?

   I rodiče Markéty se rozvedli, když jí bylo třináct let. Otec, který opustil rodinu kvůli jiné ženě, měl výčitky svědomí vůči jediné dceři a snažil se jí svou nepřítomnost vynahrazovat nákladnými dárky. Markéta je se svým silně obsazeným znamením Střelce a Lunou ve Lvu velmi náročná, proto na otcovu hru přistoupila. A protože ani matka na tom nebyla finančně špatně, rodiče se brzy začali trumfovat, kdo jí dopřeje luxusnější dovolenou nebo koupí dražší oblečení.
   Dítě v pubertě velmi brzy vycítí slabiny rodičů a může s nimi začít mávat. Když se k tomu ještě rodiče po rozvodu nedokážou dohodnout na rozumných pravidlech výchovy a občas pronesou dobře namířenou poznámku o „kvalitách“ nepřítomného rodiče, dítě zprvu neví, na kterou stranu patří, obvykle se však v nově vzniklé situaci rychle zorientuje a naučí se jí pro sebe skvěle využívat. Jakmile Markéta zjistila, že co nedovolí matka, povolí otec, došlo jí, že si vlastně může dělat, co chce. Otec na Markétu neměl moc času a jeho nová partnerka si s rozmazlenou dcerou příliš nerozuměla, proto ji zahrnoval o to dražšími věcmi. Matka zase ze strachu, aby se Markéta nechtěla od ní odstěhovat k otci, nakonec povolila úplně všechno a stejně jako bývalý manžel se snažila Markétu zahrnout materiálním nadbytkem. A protože Střelec (Markéta zde má pět planet) i Lev mají rádi luxus, začaly se Markétiny nároky postupně zvyšovat.
   Šest planet v ohnivém živlu dává dispozice k hysteroidnímu typu osobnosti, který se mohl vyvinout k dokonalosti právě v prostředí, které Markétě připravili její rodiče. Oba ze strachu, aby o dceru nepřišli, se jí snažili dopřát to nejlepší a omezit její povinnosti na minimum. Markéta už jako dítě chtěla na své okolí zapůsobit a velmi rychle si zvykla na vysoký životní standard. Je však známo, že s jídlem roste chuť. Když nestačil pravidelný přísun peněz od otce, Markéta, která jen těžko snáší jakákoliv omezení a s penězi zachází opravdu velkoryse, vyřešila akutní potřebu financí po svém. Ukradla matce několik tisíc a doufala, že jí to projde. A matka se opravdu se svou dcerou nedokázala vypořádat jinak než slzami a výčitkami. Hrozba, že by se Markéta při rázném řešení situace sbalila a odešla k otci, nad matkou visela jako Damoklův meč, jehož ostří už několikrát dceřinými výhružkami okusila. Přitom otec dceru k sobě vlastně natrvalo nechtěl, protože mu jednak mnohem lépe vyhovoval víkendový vztah bez každodenních povinností, jednak neshody mezi jeho novou partnerkou a Markétou začaly nabírat na intenzitě. Markéta totiž na otcovu partnerku nezřízeně žárlila a vymýšlela menší či větší intriky, kterými by přetáhla otce na svou stranu a partnerku tak vypudila, aby měla tatínka zase jen pro sebe.
   V klasické podobě se tu projevil oidipovský komplex, kdy se dcera vázaná na otce snaží vytlačit svou soupeřku, kterou pro ni nová partnerka nepochybně je. Otec má výčitky svědomí, zpravidla proto nedokáže dceři nic odepřít a má pocit, že jí stále něco dluží. Pocity viny kvůli rozvodu a rozbití rodiny otec kompenzuje tím, že své dceři dává cokoliv, oč ona požádá. Dceři také často ustupuje na úkor nové partnerky, což samozřejmě vede k problémům v novém partnerském vztahu.
   Markéta je typickým dítětem, které se stalo objektem nevyřešených rodinných vztahů. Z vnějšího pohledu měla všechno, takže jí v podstatě celá řada spolužáků mohla závidět. Ona sama se identifikovala s hodnotami svých rodičů, kteří poměřovali úspěch či neúspěch materiálními statky. Ale dítě, které jeden rodič popouzí proti druhému, nemá šanci vybudovat si zdravý vztah k rodiči opačného pohlaví. V důsledku toho se Markéta dnes ve své dospělosti snaží mávat s muži stejně, jako kdysi mávala se svým otcem. Hodnotu svých partnerů vidí především v jejich penězích, což vede k tomu, že si nachází partnery spíše starší a dobře zajištěné, jak o tom ostatně vypovídá trojkonjunkce Venuše, Merkura a Saturna. Obě citové planety – Venuše i Luna jsou poškozené Saturnem (Luna je v kvadratuře na Saturn), proto Markéta dokáže v citových věcech chladně kalkulovat. Ale i ascendent v Panně si umí všechno dobře spočítat.
   Konjunkce Slunce s Uranem dává tušit značnou nestabilitu v partnerských vztazích, která plyne z původní rodiny, když je tato konjunkce umístěna ve čtvrtém, tedy rodičovském domě.
   I Neptun jako vladař sedmého domu partnerských vztahů a manželství umístěný ve čtvrtém domě může naznačovat silnou vazbu na otce, na jejímž základě bude Markéta budovat své partnerské vztahy.
   Zde se přílišná péče neprojevila v citové oblasti, ale v nadměrném zahrnutí materiálními věcmi, které může být pro vývoj dítěte a pro jeho život v dospělosti zrovna tak zhoubné. Markéta si brala všechno, co dostávala, a časem chtěla stále víc. Nikdy tak vlastně nedostala možnost, aby se naučila vážit si hodnoty peněz. Ale nenaučila se ani vážit si hodnoty člověka. Od své dospělosti očekává příliš, ale zároveň, ač by to nikdy nepřiznala, se jí bojí.